Počet účastníků této Kavárny dosáhl prozatím nejvyššího počtu návštěvníků z řad rodičů i pedagogů. Začali jsme psát novou kapitolu vzájemné otevřené komunikace rodičovského týmu s pedagogy v rámci vize školy a poprvé pocítili v mnohém soulad a naději v důvěře rodičů v náš mimořádný zájem o kvalitu vzdělávání dětí. Jako ředitelku mě nadchlo evidentní přesvědčení rodičů o smyslu a úrovni předkládané formy vzdělávání angličtiny a v to, že ač stále škola nese název Kometka, nejedná o školu pouze hokejovou, ale všestranně sportovně průpravnou, která spolupracuje s různými sportovními kluby. Současně nás to ponouklo uvažovat o změně názvu školy, protože s hokejovou Kometou už škola ani v minimální míře nesouvisí. …“ Dáme hlavy dohromady“.
Otázek a podpůrných návrhů ze strany rodičů bylo tentokrát opravdu mnoho:
1.Rodičům byl v úvodu připomenut smysl a funkce Školské rady – ředitelka, pan Nedělník – zástupce rodičů a paní učitelka Šafránková – zástupce pedagogů.
2. Představení nové asistentky pedagoga pro 1. třídu a současně trenérky bruslení, studující sportovní psychologii, bylo pro rodiče překvapením a setkalo se s velkým zájmem. Vzhledem k její současné roli vychovatelky školní družiny doufáme především v koordinaci tužeb většiny dětí vynikat ve všem, vždy a všude. V její režii bude také probíhat projekt Propojení TV s kmenovým sportem.
2. Kroužky – na jedné straně radost z velkého výběru, na druhé problém z toho, který pro děti vybrat a jak je časově zvládnout. Diskutoval se jejich časový soulad, forma finanční zátěže s možností využití rodičovských voucherů, doprovody dětí na sportoviště mimo školu a spolupráce se sportovními kluby.
Plavání – bezplatná povinně dobrovolná aktivita v rámci družiny, zaznamenalo změny v rámci organizace. Polovina roku byla nahrazená florbalem a míčovými hrami. Odůvodnění této změny bylo rodiči přijato ve většině s nadšením.
Živá debata byla vedena také na téma Fotbal. Problém tkví v pozdě nahlášených termínech hokejových tréninků a možnostech vyzvedávání dětí na sportovišti (Boby centrum) v případě pobytu na venkovním hřišti nebo ve škole v případě špatného počasí. Současně s úrovňovým rozdělením hráčů v případě, že je fotbalová příprava v náhradních prostorách tělocvičny ve dvou skupinách. Řešení a domluva nebyla jednoduchá, ale nakonec jsme dospěli k vítěznému konci.
3. V hledáčku zájmu byla také stavba tělocvičny a možnosti, jak napomoci její rychlejší realizaci. Spousta komentářů, návrhů a nápadů, jak proces řešit a urychlit… realita je ale beznaděj a předzvěst dalšího dlouhého čekání na posun ze strany stavebního úřadu. Majitelem najímané budovy je hlášen listopadový termín. Kdo ví…
4. Velmi diskutovaným tématem byly také hory – lyžařský výcvik dětí. Z vyjádření rodičů vyplynulo, že počítají se svou účastí, což nás sice velmi těší, protože taková spolupráce rodiny a školy je mimořádně efektivní, ale současně předestírá nutnost zajistit lyžařské kurzy dva. Vzhledem k nadšení z hor minulých jsme tuto variantu vzali za vlastní a potvrdili souhlas s návrhem lednového termínu pro přípravný a první ročník a březnový termín pro 2. a 3. třídu, společně se zájemci z mateřské školy Kometka. Naší cílovou destinací je Praděd.
Současně jsme apelovali na rodiče, kteří nemají zájem na hory děti poslat, že přítomnost jejich dětí ve škole je v tyto dny povinná.
5. Součástí otevřené debaty byly i otázky a sdílená praxe rodičů na téma adaptace nových dětí. Diskuze k mému překvapení sklouzla k zábavným historkám rodičů ze zkušeností komentářů dětí při sdílení tohoto tématu doma. Řešila se také požadovaná bezpečnostní verze nutnosti vyzvedávání dětí z družiny – dokumenty s podpisem, telefonáty, starší sourozenci, čipy, možnost videozvonků.
7. Překvapením pro mě bylo překvapení rodičů z nutnosti vyřizování a podepsání dokumentů – žádostí o uvolnění z krátkodobého či dlouhodobého časového úseku dětí z výuky a respektování nastavených pravidel. Prosíme opravdu o součinnost.
8. Tématem k řešení se stalo také stravování – spolupráce se zdravou firmou Vitalité, možnosti objednávání různých druhů obědů a návrhy rodičů k zavedení školních svačin. Dohoda zkoušky na jeden měsíc… a pak se uvidí, byla na světě docela rychle, protože čas běžel jako splašený a večer byl už notnou chvíli v běhu.
Jedem jako s medéém…? Jak v čem. Rádi bychom ve všem… Témat zájmu je mnoho. Některá v rámci realizace sem tam ještě drhnou. Občas je třeba řešit rozdílné pohledy či křížící se osobní rodičovské názory… I tak děkujeme, že můžeme vzájemně smysluplně komunikovat, vytvářet svým rodičovským i pedagogickým přístupem dětem bezpečné, inspirující prostředí vedoucí k jejich úspěchům.
S vírou v příští debaty na témata jiná, než organizační, se těšíme a zveme na další „kavárnu“.